Můj první výlet do zahraničí, Osvětim.

22. srpna 2015 v 16:43 | Lone Howler |  Co se událo
Naprosto poprvé, co jsem byla někde jinde než v České republice, bylo tento školní rok. Jeli jsme se třídou do Polska do Osvětimi. Výhodou byla, že jsem nepotřebovala pas, protože snad na jediný zájezd v životě, bych si ho snad ani nezařizovala. Když jsem věděla ten fakt, že tam byly ty koncentační tábory a všechny ty věci v druhé světové, tak jsem udělala všechno pro to, abych tam jet mohla. Osvětim je něco co mě zajímá celá léta, bylo mým snem podívat se tam, slyšet ty příběhy a zjistit co se tam všechno událo, proč a jak. Byl to neuvěřitelný zážitek. Nedokázala jsem pochopit ten pocit, když jsem přejela hranice. Možná to pro ostatní je totéž, ale cítila jsem se šíleně šťastná, ještě jak mi blikla ta SMS,že jsem v zahraničí. Do teď ji mám a nevymažu ji. Paní učitelka nám slíbila, že v autobuse bude záchod a nic z toho. Myslela jsem, že se po cestě počůrám, ale naštěstí jsme zastavili na jedné benzínce. Když jsme dojeli na místo, neuvěřitelně se mi tam líbilo, bylo to tam krásné. Když jsem si chtěla koupit pohled, tak jsme s kamarádkou nevěděli jak to říct anglicky. Pak jsme si uvědomili, že na takovém místě, by měli umět všemi jazyky. Paní nás zaslechla a řekla nám co potřebujeme? A my jen výbuch smíchu, protože naše velké snažení, bylo zcela zbytečné. Nic z toho tam mi nebylo nepříjemné, tedy, až na jednu věc. Ty ustřižené vlasy, několik tun ustřižených vlasů. Dobrá, z toho se mi udělalo mírně nevolno. Z ostatních věcí ani tak ne. Jen mi to bylo strašně líto, vše. Jak tam byly ty zdi a na nich fotky zemřelých. Měla jsem divný pocit. Co všechno si tak museli prožít. Nedovedla bych si to představit, to bych tu sebevraždu spáchala a dobrovolně. Ty podmínky. Nebo, že by mi zavraždili rodinu a předemnou. To by byl konec všemu. Nejradši bych se všem pomstila, i když mně nic nikdo neudělal. Jak vůbec někdo může mít na to, někoho takto mučit. Na to není jiné vysvětlení než blázen.
Na jednu stranu před Hitlerem smekám, za to, co všechno dokázal. Ovládnout celý svět? To nemůže být jen tak.
Ale na druhou stranu? Bože, normální člověk tohle nikdy neudělá. Zkoušela jsem přemýšlet nad tím, jak to někdo může udělat, jestli bych já sama dokázala tohle způsobit, dívat se na ty mrtvé davy, takhle jim ničit životy a dospěla jsem k názoru, že nevím. Teď za normálních podmínek určitě ne, ale co kdyby se mi něco stalo, něco z čeho bych se zbláznila? Nemůžu říct, že bych to nikdy neudělala. Snažím se nikdy neříkat nikdy, stát semůže cokoliv a zcvoknout můžu kdykoliv.
Ale nikdy bych tohle nechtěla, tohle utrpení.
Ukážu vám, mých pár amatérských fotek na pamatáku. Opravdu jen menší souhrn, vzhledem k tomu, že jsem jich nafotila zhruba 557.
_foto pod perexem




Tahle žena nás tama prováděla, byla velice sympatická a měla velmi milý hlas. Ale museli jsme mít taková sluchátka a ona mluvila do mikrofonu, abychom ji slyšeli a abychom nerušili ostatní, bohužel se to nedalo nijak zeslabit a trochu mě z toho bolela hlava, bylo to docela nahlas.


Nevím, tahle budova mne něčím zaujala a musela jsem ji vyfotit, ostatně, mne zaujalo všechno, fotila jsem ty budovy všechny.


V jedné z budov, byly tam obrázky z těch dob, nějaké texty.. moc krásné.


Tohle mě dostalo, stejně jako další spousta různých sbírek od různých lidí. Např. zrovna ty vlasy, boty, brýle, nářadí etc.





Tato zeď, to je ta zeď těch mrtvých. U tohoto jsem měla i slzy v očích. Je to šílené. Tolik nevinných lidí. Když jsem se jim dívala do obličeje na těch fotkách, takové utrápené výrazy, prostě hrůza.


Tady to je jiné místo, které k tomu taky nějak patří, říkali jak se to jmenuje, ale bohužel si na to nevzpomínám, ale též je to nádherné.


Celkově tohle místo má příběh, atmosféru. Ten pocit, že tam stojíte a byli tam mučeni lidé. Opravdu to není nic příjemného. Já sama se divím, že jsem to zvládla, jsem dost slabá povaha. Nejhorší byly ty vlasy. U ostatních věcí mi bylo spíš do breku. Ale je to nezapomenutelný zážitek, na který moc ráda budu vzpomínat.
Bylo to poprvé co jsem byla někde jinde než v České republice a moc to pro mě znamenalo. Tak snad to nebylo naposledy!:-) Nedoporučovala bych toto místo lidem co na tohle nemají žaludek, ale myslím, že vás každý bude před odjezdem varovat. Po případě škola, stejně jako u mě. Fotky nejsou nic moc, sice miluji focení, ale za tento měsíc brigády jsem si koupila notebook a za druhou výplatu si zrcadlovku nekoupím, protože by mi nic nezbylo. Ale budu chodit i přes rok, tak snad si našetřím na můj dlouholetý sen!
Mějte se krásně.
 


Anketa

Cítíte se sami?

Ano.
Ne.
Někdy.

Komentáře

1 Lore Lore | Web | 24. srpna 2015 v 18:49 | Reagovat

Byla jsem na mnoha místech, v Osvětimi ještě ne, ale tu bych opravdu ráda viděla. Ta doba mě jako jediná v dějepise zajímala :) Smutné, ale patří to k nám..
Jinak vidím, že máš ráda Místnost sebevrahů.. :D dobrý film.

2 Lone Howler Lone Howler | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 19:54 | Reagovat

[1]: Opravdu doporučuji se tam podívat.. Taky je to asi jediné co mě v dějepise zajímalo, ještě Egypt.
ANO, miluji ten film! :-)  :-)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 27. srpna 2015 v 12:23 | Reagovat

Musím říct, že fotografie a jejich obsah (samozřejmě i tvůj doprovod) je impozantní, hrůzu nahánějící ... Asi bych ty fotky trošku zmenšila - já musela zmenšovat "celý" blog, abych si je řádně prohlédla :)

4 Zoett Zoett | Web | 27. srpna 2015 v 20:28 | Reagovat

Byla jsem tam také a musím říct, že jsem to prožívala asi jako ty, vlastně jsem brečela skoro pořád, až jsem se styděla, že ostatní uronili max. jednu slzu a já tam brečím téměř neustále.
Jinak mi příjde zlaté, že jsi byla poprvé v zahraničí. ^^
A celkově, asi sem budu chodit častěji..
Tvé články mají jakési kouzlo.

5 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 1. dubna 2016 v 21:44 | Reagovat

Moc hezky napsané, hrozně krásně se to čte a fotky se mi líbí :3 Do Osvětimi se chytáme s kamarádkou v létě. Ta fotka těch bot a různých věcí.. brrr, až z toho mrazí. Musel to být zvláštní pocit, myslím, že tam musí být divná atmosféra po tom, co za zvěrstva se tam dělo..

6 Lone Howler Lone Howler | E-mail | Web | 2. dubna 2016 v 14:32 | Reagovat

[5]: tak si to tam užij, za návštěvu to myslím fakt stojí a taky mám pocit, že by to měl vidět každý...něco to ve mně zanechalo..
jinak samozřejmě mockrát děkuji <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama